Něco v tmavé uličce
Šel jsem ulicí. Na nadúrovňové dálnici jela kolona aut. Ta sjela a mířila kolem mě do slepé tmavé uličky. Po chvilce jela zase pryč. Co to tam dělali? Šel jsem pomalu k místu. Najednou mi nosem projela omamná vůně.
Ztěžka otevírám oči. Probouzím se z mrákotného spánku na skládce. Myslím, že jsem ve čtvrti Copacabra. Tam se nachází velká skládka. V kapse mi zůstalo 1000 doláčů, dokonce se ztrojnásobily. V kapse mám nějaký papírek. Na něm je účtenka ze supermarketu a z druhé strany nápis, který říkal všechno: ''Drž hubu!'' Poté jsem šel na metro. Blízko mě nikdo neseděl. Chápu asi proč. Vystoupil jsem na stanici Mexicano, kde to mám kousek domů. Tam jsem si dal pořádnou sprchu a v županu jsem si šel vyzvednout poštu, co měla přijít od šéfa. V obálce bylo 100 velkých, které by mi stačily na hypotéku a na koupi nového auta. Starý Ford už mi totiž dosloužil. A ještě lístek: ''Přijď za mnou, musím si s tebou promluvit.''
Když jsem přišel za šéfem, ještě ve dveřích na mě volal: ''Díky, díky tobě! Ta kampaň se povedla! Všichni chtěj jen nakupovat u nás!!'' a podal mi další obálku. ''Tak co?'' zeptal se mě když jsem ji rozevřel. Byl tam šek na 10 melounů. ''A ještě víš co?'' řekl, aniž bych mu dal odpověď na otázku, ''Ještě tě povýším na mého zástupce!'' ''Děkuji, jsem opravdu překvapen...'' - to jediné jsem ze sebe vypravil. Když pak jsem šel na oběd do KFC, hlavou mi probleskla opět myšlenka na tu noc s kolonou aut.
Šel jsem pomalu. K místu určení. Čím jsem byl blíž, tím mi více tlouklo srdce. Už jsem zabočil. Už jsem blízko kontejnerů. Tam je pytel a v něm je něco. Byl u plastů. Mafiáni už taky třídí plasty. Opatrně rozvazuji. Něco tam určitě je. Podívám se a je tam...
Žádné komentáře:
Okomentovat
Díky za váš komentář. Bude odeslán k moderování.